FOLK – ROCK – ŠANSON

Co čekat od živého vystoupení Ivo Cicvárka?

Texty plné překvapivých obrazů a důležitých otázek. Prostor pro odpovědi, které musí posluchač hledat sám. Písničkářskou výpověď, která neustrnula ve folkových osmdesátých letech, ale přesto sází na tradici neodbytého řemesla a poctivého kutání současných témat. Čekejte emoce, improvizaci. Žádný koncert nesmí být 2x stejný.

Co čekat od Ivových desek?

Hele, tak to je otázka, na kterou Vám dá deset lidí jedenáct odpovědí. Cynik řekne: Vůbec nic. Zaslepený fanoušek: Úplně všechno! Někde mezi tím je pravda.

Ivo Cicvárek

Hraje na klavír, kytaru, zpívá, aranžuje, a hlavně textuje. Jako textař rozlišuje osobní výpověď, která mu jde, jak se říká do pusy, od písniček, které skládá s nemenší láskou pro jiné. Překlad téhle vzletné věty: když to není osobní, Ivo nezazpívá.

Radim Grünwald

Poprvé se s Ivem potkali už před lety, když aranžovali a nahrávali několik písniček na desku kapely Mošny. Radim dokáže nakopnout píseň rockovou energií, ale Ivo ho přinutil i k bubenickému klidu, něze a hledání těch správných barev všech bubnů.

Jakub Lutner

Zkušený baskytarista, který se umí pohybovat mezi nejrůznějšími styly. Navíc pohodový parťák, sympaťák a muzikant s obrovským citem pro písničku a formu.


Ivo Cicvárek (* 1975)

První texty a skladby napsal už před desátým rokem života. Ovlivněn četbou poezie a poslechem folkových písničkářů začal věřit v krásu češtiny a vyjadřovací možnosti písňové formy. Autorskou Portu vyhrál v roce 1996, v témže roce se zformovala první sestava jeho doprovodné skupiny OKO, s níž vydal dvě alba: Vidět víc (2000) a V letadle (2002). Jeho tehdejší spoluhráčky Petra Klementová (příčná flétna) a Jana Havlová (violoncello) vytvořily nezaměnitelný zvuk na pomezí folku a nevážně vážné hudby.

Následovala spolupráce se souputníky Marcelem Křížem a Žofií Kabelkovou zachycená na folk-rockově šramlové desce Panoptikum (2005). V dalších letech se zdánlivě autorsky odmlčel, ve skutečnosti vznikaly písně pro druhou sestavu OKA, které ovšem nikdy nebyly nahrány. Alespoň střípky spolupráce s Petrem a Václavem Šmiřákovými (tuba a lesní roh) se dostaly na pozdější alba.

Od roku 2007 začal Ivo vytvářet společné písně s básnířkou Ladou Šimíčkovou , Lada píše texty a Ivo hudbu. Vydali doposud dvě kritikou ceněná alba Hotel v tiché ulici (2012) a Soukromé písně (2017). V mezičase pak Ivo připravil na Anděla nominované sólové album Velký svět (2013) : se stejnojmennou studiovou a později i příležitostně vystupující skupinou, v níž na kytaru hrál Jan Žamboch , na baskytaru Jakub Šimáně a na bicí Pospe Pospeko. S Velkým světem zpívala také Markéta Tulisová, která s Ivem zakládala dnes již zaniklou skupinu Leporelo (2009-2014).

Od roku 2018 Velký svět vystupuje ve tříčlenném složení, v němž Iva doplňuje violoncellista a písničkář Pavel Čadek a bubeník Radim Grünwald. Na desku Padá, vznikající v roce 2019, si přizvali řadu hostů, mj. Jakuba Šimáněho na kontrabas a baskytary či Martinu Trchovou na společné duety.

Kromě písní, které si napsal pro sebe, patří Ivo k vyhledávaným textařům a skladatelům písní pro jiné. Ve výčtu interpretů, s nimiž jednorázově či opakovaně spolupracoval, nechybí slavná jména folkové a folkrockové scény: Petr Bende, vokální skupina Mošny, Lucie Redlová, Věra Martinová, Jablkoň, Žofie Kabelková či Poutníci.

V civilu Ivo dlouhá léta pracoval jako středoškolský učitel českého jazyka a literatury, z učitelského stupínku však zběhnul do České televize, kde pracuje jako dramaturg. Přírodovědné, vzdělávací a hudební pořady např.: Magické hlubiny, Záhady Toma Wizarda, Folk Factory, Barrande – ztracená moře, Na houby, Vzhůru dolů, Krajinou vína. Od roku 2019 se také podílí na hrané tvorbě – film Veterán (režie jan Hřebejk), seriál Boží mlýny (režie Jan Hřebejk) – plánovaná premiéra v roce 2020.